Střet zájmů připravil Holešov o miliony

Proč holešovská radnice léta tolerovala předražený tisk městských novin a střet zájmů místostarosty Seiferta (TOP)? Kolik platí manželka místostarosty za vydávání soukromých novin, které tiskne stejná tiskárna jako obecní noviny? Proč jsou lidé za šetření peněz daňových poplatníků vyhazováni z holešovské radnice?  Více článků o špinavých praktikách v Holešově najdete pod tímto odkazem. 

O miliony korun přišli v minulých letech holešovští daňoví poplatníci na předraženém tisku čtrnáctideníku Holešovsko. Formálně tuto část rozpočtu spravoval autor tohoto článku, takže ví velmi dobře, o čem píše. Kdyby představitelé města postupovali s péčí řádného hospodáře, ušetřili by na této části rozpočtu 30 až 50 procent. (Mimochodem jednalo se „pouze“ o malou část rozpočtu města ve výši zhruba jednoho milionu korun ročně.  Například v roce 2011 utratila radnice v rámci rozpočtu 320 milionů. A jen naivní hlupák by se mohl domnívat, že taková do očí bijící nehospodárnost se týkala pouze milionové kapitoly na vydávání tiskovin.)

Za vydávání Holešovska byl dlouhá léta zodpovědný současný místostarosta města Rudolf Seifert (TOP 09). Dříve pracoval jako vedoucí redaktor Holešovska a vedoucí odboru kultury, v posledních osmi letech potom jako místostarosta města zodpovědný kromě jiného i za vydávání městských novin. Po celou tuto dobu vydává manželka místostarosty Seiferta soukromé noviny Herold. Paní Seifertová pracovala opakovaně na městském úřadu na různých pozicích a v posledních letech je z hlediska samosprávy podřízená svému muži. (Ano vážení daňoví poplatníci z Holešova, rodinu Seifertovu už dlouhá léta velmi slušně živíte.) Z okolností i obsahu Heroldu je přitom patrné, že místostarosta se ve výrobě novin výrazně angažuje a že tuto tiskovinu používal pravidelně ve své volební kampani.

Noviny Holešovsko i Herold tiskne dlouhá léta jedna tiskárna. Její majitelé jsou přátelé se Seifertovými, například spolu každoročně jezdili lyžovat do Alp. Na vydávání novin nikdy nebylo vypsáno řádné výběrové řízení. V roce 2009 - dva roky po svém nástupu na městský úřad na pozici vedoucího redaktora Holešovska - autor tohoto článku zjistil, že jiné tiskárny v okolí byly schopny Holešovsko tisknout ve stejné kvalitě výrazně levněji.  Město rovněž mohlo ušetřit změnou technologie výroby. Konkrétně – kdyby se grafika novin dělala přímo v redakci.

Vedoucí odboru školství a kultury Mgr. Petr Chvátal mě pověřil dodáním podkladů. Požádal jsem několik tiskáren o zaslání kalkulací na výrobu Holešovska a tři z oslovených tiskáren byly výrazně levnější, a to i o více než 30 procent. Při započtení úspory ze změny technologie bychom se v té době dostali téměř k padesátiprocentním úsporám. Navíc změna technologie by byla předpokladem pro výrazné zjednodušení a zrychlení výroby a také ke zlepšení grafiky novin.

Byl jsem si jistý stoprocentně. Kdybych zadával v roce 2010 tuto zakázku jako soukromá osoba a záleželo by mě tudíž pouze na kvalitě a maximální výhodné ceně, dostal bych se při respektování stejných parametrů k padesáti procentům ceny, kterou platili díky Mgr. Seifertovi daňoví poplatníci za Holešovsko.

A tehdy mě napadla ta zásadní myšlenka: Kolik vlastně platí za tisk Heroldu pan Seifert, tedy pardon, paní Seifertová? Možné odpovědi se nabízely pouze tři:

1. Platí stejně nevýhodnou cenu jako město Holešov. Asi jim to nevadí.
2. V případě Heroldu se Seifertovi chovají tržně, a tudíž platí výrazně nižší, protože tržní cenu.
3. Za Herold platí Seifertovi minimum nebo téměř nic, protože náklady na vydávání jejich novin pokryjí z nadhodnocené ceny za Holešovsko.

Aby bylo jasno. Vůbec netvrdím, že odpověď číslo tři je správná. Jako volič a daňový poplatník bych ovšem žádal místostarostu Seiferta, aby jeho žena zveřejnila všechny faktury za tisk Heroldu za posledních deset let. Teprve potom by se možná jednoznačně vyloučilo, že varianta číslo 3 neplatí.

Ani to by ovšem nic nezměnilo na mém jednoznačném přesvědčení. Mgr. Seifert je v souvislosti s vydáváním Holešovska a Heroldu dlouhá léta v jasném a dlouhodobém střetu zájmů. A zdaleka nejen kvůli nákladům za tisk. Mimochodem v rámci holešovské samosprávy napříč politickým spektrem i úřednickým sborem není Seifert rozhodně jediný, kdo s úspěchem kombinuje práci pro město a vlastní kapsu.  Proto si taky tento luxus mohl dlouhá léta bez větších problémů dovolit.

Za odměnu vyhazov

Mgr. Chvátal nabídky z konkurenčních tiskáren zpracoval, předal je redakční radě a následně i radě města s doporučením, že by město mělo vypsat řádné výběrové řízení na tisk Holešovska. Radnice už dokonce investovala několik desítek tisíc korun do příslušného grafického programu a školení personálu. Tyto peníze jako by radní vyhodili oknem. Místostarosta Seifert sice vypadá poměrně nenápadně, ale když jde skutečně o pro něj podstatné věci, dokáže vyvinout neuvěřitelné úsilí. Rada města sice dvakrát vypsala něco jako výběrové řízení, ale dvakrát jej zase pod tlakem místostarosty Seiferta zrušila.

Nicméně pro město tyto události měly určitý efekt. Radní dost dobře nemohli ignorovat jasná čísla. Výběrové řízení sice nevypsali, ale v průběhu následujících dvou let se pod jejich tlakem snížily náklady na tisk Holešovska o více než 200 000 ročně. Což majitelé tiskárny a místostarosta Seifert autorovi tohoto článku ani Mgr. Chvátalovi nikdy nezapomněli.

S příchodem nového starosty Svobody a pod rouškou úsporných personálních reorganizací dostal autor tohoto článku za své „zásluhy o redukci nákladů na tisk Holešovska“ výpověď.  Přestože mám dvacetileté zkušenosti ve vydávání novina a vysokou školu v tomto oboru,  Holešovsko začala dělat středoškolská úřednice, jejíž nejvyšší kvalifikací byla skutečnost, že byla dlouholetou kamarádkou Rudolfa Seiferta.

Bez „odměny“ nezůstal ani do té doby velmi uznávaný úředník Mgr. Petr Chvátal. Jeho odbor byl zrušen. Holešovsko bylo začleněno do nově vytvořeného odboru, jehož vedoucí se stala bez výběrového řízení úřednice bez potřebného vzdělání. Mgr. Chvátal se stal jejím podřízeným.

 A Holešovsko samotné? Od roku 2013 se stal ze čtrnáctideníku měsíčník. Prostor pro sdělení informací se tedy zmenšil na polovinu, náklady na vydávání jsou přitom stejné, jako když vycházel dvakrát za měsíc. Hádejte, kdo jej tiskne?  O jeho profesionální úrovni ani nemá smysl diskutovat. Ostatně stejně není s kým.

A perlička na závěr. Zástupce tiskárny, která dlouhá léta dostávala peníze za Holešovsko jen díky nadstandardním vztahům s místostarostou Seifertem, kandiduje v letošních komunálních volbách za ANO.

Tak jako měl v populárním seriálu Expozitura každý mafián svého policajta, má i řada podnikatelů svého politika.  Sázka na Seiferta je v letošních volbách značně nejistá, takže bylo výhodnější naskočit do Babišova nadějnějšího výtahu k moci a penězům.

František Sovadina